Jan Grunt

Pro tvorbu Jana Grunta (* 6. 3. 1984, studenta muzikologie MU) je typická instrumentace pro elektronické nástroje, zvláště oscilátory a fázory, má rád i klávesové nástroje jako varhany a cembalo, prostor dává perkusím.
Svoji hudbu charakterizuje jako tu, která posluchače zapojuje jakoby dovnitř zvuku tzn. frekvence, které jsou pociťovány fyziologicky. Rád by navazoval na Xenakise, Schönberga, Feldmana, hudbu stochastickou, aleotorickou, serialní, polychromatickou. Kromě hudby k němým filmům je Jan Grunt autorem skladby 4", která je poctou významnému českému modernistickénu autorovi Karlu Reinerovi (vychází z data jeho úmrtí a zároveň akcentuje jeho židovské kořeny) a surrealistické ilustrace 60 stránek Lermonovova Démona. Věnuje se i jazzu, který hraje ve freejazovém triu Malé dechové cvičení, spolupracoval i s Vlastislavem Matouškem v lounské pohřební židovské místnosti.

Program:

1. Kote Mardžanišvili – Gogi Ratiani (němý snímek mistra sovětské divadelní avatgardy Mardžanova o gruzínskývh dětech ve 20. letech) – 45 minut, SSSR 1927
2. Nikolaj Breško-Breškovskij – Process Bejlisssa (film zpracová podobný případ, jakým byla v Čechách Hilsneriáda, Bejlisův případ proběhl v carském Rusku, třebaže však carské Rusko bylo mnohem antisemitštější než Rakousko – Uhersko, dopadl vítězstvím rozumu – 25 minut, Rusko 1917
3. Kai Hansen a Maurice Maitre – LChajim – 14 minut, Rusko 1910 – filmová verze jidiš písně o lásce chudých a nešťastném alkoholikovi, název dle židovského přípitku – na život – le chajim
4. tři krátké erotické filmy z 20. let od mistrů avantgardy – Francie (Wiene, Epstein, Dulacová)
Foto: © Miroslav Blažek